Jak ještě i trochu starší generace pamatuje, stavěly se u nás paneláky za minulého režimu v podstatě všechny na jedno brdo. Dělalo se to prý v zájmu nás lidí, kteří jsme chtěli bydlet, ale že by tu někdo usiloval o nějakou zvláštní kvalitu, to se říci nedalo. Vznikaly tu tak prostě ony nevzhledné betonové kostky, posměšně nazývané králíkárny, a do nich se dávalo vybavení v podstatě unifikované. Zahraniční konkurence chyběla, a i u nás jsme měli jen monopolní dodavatele nábytku, a tak se tu dělalo pořád to samé. Hlavně aby se splnil plán. A pokud se někomu takové unifikované kuchyně nelíbily?

Jak se říkalo, mohl si stěžovat třeba na lampárně hlavního nádraží. Tedy nemělo smysl si stěžovat. Člověk by stejně nic lepšího nedostal. A často jsme byli rádi, když byla taková kuchyně aspoň kompletní a nemuseli jsme si toho na ní moc dodělávat. Ale to už je minulost. I dnes sice máme v panelácích kuchyně, ale ty už jsou často docela jiné. V nově stavěných objektech už se více hledí na přání majitelů bytů a v těch starších došlo v mnoha případech k výměně starých umakartových kuchyní za nové. Protože máme takovou možnost, míváme na to i peníze, a hlavně toužíme po kvalitním bydlení. A v tom nás naše staré kuchyně neuspokojovaly.

V mnoha panelácích už tedy šly původní kuchyně z domu. A to díky tomu, že je mohly nahradit kuchyně na míru do paneláku. Které si mohli vybrat a následně pořídit mnozí z nás. Někdo si tak pořídil rovnou kuchyňskou linku, někdo linku rohovou a někdo tu do U, někdo vsadil na jeden a někdo na jiný materiál, barvu, vzhled a rozložení jednotlivých prvků. A kdo tak učinil, má kuchyni podle svých představ, takovou, ve které se mu dobře žije a vaří. A i vy takovou dokonalou kuchyni mít můžete. Stačí si to promyslet a nechat to na odbornících, kteří se vám postarají o to, aby vám bylo do budoucna v kuchyni příjemně.

Jak ještě i trochu starší generace pamatuje, stavěly se u nás paneláky za minulého režimu v podstatě všechny na jedno brdo. Dělalo se to prý v zájmu nás lidí, kteří jsme chtěli bydlet, ale že by tu někdo usiloval o nějakou zvláštní kvalitu, to se říci nedalo. Vznikaly tu tak prostě ony nevzhledné betonové kostky, posměšně nazývané králíkárny, a do nich se dávalo vybavení v podstatě unifikované. Zahraniční konkurence chyběla, a i u nás jsme měli jen monopolní dodavatele nábytku, a tak se tu dělalo pořád to samé. Hlavně aby se splnil plán. A pokud se někomu takové unifikované kuchyně nelíbily?

Jak se říkalo, mohl si stěžovat třeba na lampárně hlavního nádraží. Tedy nemělo smysl si stěžovat. Člověk by stejně nic lepšího nedostal. A často jsme byli rádi, když byla taková kuchyně aspoň kompletní a nemuseli jsme si toho na ní moc dodělávat. Ale to už je minulost. I dnes sice máme v panelácích kuchyně, ale ty už jsou často docela jiné. V nově stavěných objektech už se více hledí na přání majitelů bytů a v těch starších došlo v mnoha případech k výměně starých umakartových kuchyní za nové. Protože máme takovou možnost, míváme na to i peníze, a hlavně toužíme po kvalitním bydlení. A v tom nás naše staré kuchyně neuspokojovaly.

V mnoha panelácích už tedy šly původní kuchyně z domu. A to díky tomu, že je mohly nahradit kuchyně na míru do paneláku. Které si mohli vybrat a následně pořídit mnozí z nás. Někdo si tak pořídil rovnou kuchyňskou linku, někdo linku rohovou a někdo tu do U, někdo vsadil na jeden a někdo na jiný materiál, barvu, vzhled a rozložení jednotlivých prvků. A kdo tak učinil, má kuchyni podle svých představ, takovou, ve které se mu dobře žije a vaří. A i vy takovou dokonalou kuchyni mít můžete. Stačí si to promyslet a nechat to na odbornících, kteří se vám postarají o to, aby vám bylo do budoucna v kuchyni příjemně.