Příroda kolem nás

Dovolená bývá především o přírodě a koukání kolem sebe v lese či někde na palouku. Pokud neděláte kravál, jako rodina Homolkových, můžete zažít nejedno překvapení. Skutečně to hulákání není dobrý nápad. Zažijete maximálně tak to, že vám dá hajný pokutu. Nebo nějaký ochránce. Takových rodin potkáte v lesích hodně. Je to takový druhý paradox od jiné, která jde lesem a všichni, hlavně děti čumí do mobilů. Nu, alespoň nedělají rámus. Pokud však jste zticha, můžete narazit třeba i na divočáka. Nu a můžete začít prchat. Ne, to byl vtip. Ten kanec se jistě vyděsil více než vy, takže většinou uteče on. To že by napadl člověka se stává skutečně málokdy. Pokud je to ovšem bachyně s mladými a vy si chcete jedno chytit a pohladit, budete mít hodně veliký problém. Tady je nejlepší být potichu a nevšímat si jich. Ona si nebude všímat vás.  

Krásný zážitek mám z nedávné doby, kdy můj partner koukal po lesích a horách a já nevím ještě po čem a spletl si nějak trasu nebo co. Došli jsme k řece, kde měl být dle jeho tvrzení most. Nebyl a my se nechtěli ten velký kus vracet, tak jsme zuli boty a brodili se na druhý břeh. To byl zážitek. Od dětství se mi to už nepodařilo a nyní se to hezky vrátilo. Voda byla sice ledová, a to pořádně, ale stálo to za to.

Dokonce jsme si uprostřed sedli na balvan a koukali na to vodní hemžení kolem sebe. Dokonce jsme spatřili raka klepetáče, starého jistě hodně let, protože byl dost veliký. Štrádoval si to někam na oběd, protože bylo poledne. Vždy jsem si myslela, že raci se pohybují jen v noci. Kolem plavaly ryby, druh nevím, protože se v nich nevyznám. Tázat se partnera nemělo smysl, ale zkusila jsem to a dozvěděla se tak, že jde o žraloka křivonohého, zde běžně žijícího. Mohla jsme si to myslet. U břehu pak řádily na hladině vodoměrky, které si lidi pletou s komáry, a tak jsme měli jedno přebrodění řeky spojeno se spoustou zážitků.