Nákladné pracovní pomůcky

Ve stavebních firmách a ve strojírenském, oděvním, kožedělném a chemickém průmyslu fasují zaměstnanci bezpečnostní pomůcky a ochranné oděvy. Firmy jsou povinny vybavit své pracovníky patřičným způsobem, pamatuje na to legislativa zákona a tu nelze obcházet. Pochopitelně, že podniky hradí tyto náklady ze své kapsy, a i když se snaží využívat množstevních slev, mezi zaměstnanci je zhruba desetiprocentní fluktuace. Jestliže pracovník své místo opustí dříve než po 12 měsících, pracovní oděv i pomůcky zaměstnavateli vrací, ale jen některé z nich lze využít jako tzv. náhradní materiál. Většina oděvů končí v charitativních organizacích. Horší případ nastane u obuvi, tu nelze recyklovat z hygienických důvodů a končí na skládkách.

Firmy to řeší každá po svém vlastním způsobu. Některé dbají na to, aby pracovní obuv byla kvalitní, pokud možno od evropských výrobců, jiné firmy nakupují z levných zdrojů výrobky z Číny, jejichž kvalita, nebo spíš nekvalita, je pověstná. Životnost obuvi pak výrazně klesá, což ještě samotnou fluktuaci podpoří, neboť není v současné době problém v průmyslových oborech najít práci s výhodnějšími benefity. A plastové boty z Číny, které se po půl roce rozpadnou, k nim rozhodně nepatří.

Textilní pracovní obuv

Lidé jsou nesmírně vynalézaví, a kde se na trhu objeví skulinka v podobě zákaznického zájmu a nedostatku nabídky ze strany výrobců, jistě ji někdo brzy zaplní. A tak podnikavé firmy začaly vyrábět pratelné textilní pracovní boty. Lze je vydesinfikovat a bezpečně recyklovat, což firmám ušetří i desítky tisíc korun ročně.

Automaty na čipové karty

Nafasovat v některých firmách pracovní obuv, oděv a pomůcky už není jen tak. Zatímco dříve jste mohli spatřit na pracovišti volně přístupný zásobník s pracovními rukavicemi, dnes už to na mnoha místech neplatí. Řada firem uplatňuje maximální úspory, kde se dá, a běžně se zde zavádí výdejové automaty na čipové karty, které regulují skutečný počet odebraných kusů.