Je důležité vzdělání, nebo se lze spolehnout na „selský rozum“?

Důležitost vzdělání bezpochyby nelze podceňovat. Právě zde se děti učí, jak funguje svět kolem nás i dovednosti, které budou coby funkční členové lidské společnosti potřebovat, jako například čtení, psaní či počítání, později pak i odborné věci v závislosti na zvoleném povolání.

Ovšem jsou i takoví lidé, kteří tvrdí, že jsou to právě školy, zvláště ty vysoké, co z nás dělá hlupáky. Údajně nám berou schopnost přemýšlet sami za sebe a utvářet si vlastní názory. To může být v některých případech i pravda, avšak debaty a obhajoby vlastních postojů založené na důkazech jsou často nezbytnou součástí vysokoškolského studia.

Avšak podle některých stačí k tomu, abychom téměř všemu porozuměli, takzvaný „selský rozum“. Jednoduše řečeno, znamená to, že na základě dostupných informací dospějeme ke svým vlastním závěrům, bez ohledu na to, co nám říkají ostatní. To by samo o sobě nebylo nic špatného, avšak, jak si ještě ukážeme, spoléhat se na něj rozhodně nelze. Vesmír a ani život sám totiž nemusí vždy dávat smysl, alespoň tedy ne tak, jak bychom si to představovali my, lidé.

Například dává smysl si při současném vývoji situace zajistit, že budeme mít v zimě čím topit. Ačkoliv je totiž ještě léto, je potřeba uznat, že situace na Ukrajině se rozhodně neblíží svému rozuzlení. A zemní plyn je v tomto případě silným prostředkem pro vyjednávání. Ovšem použití a aplikace „selského rozumu“ závisí především na tom, že máme veškeré dostupné informace a dokážeme je správně interpretovat. A právě vzdělání nám v tomto případě může pomoci. Bez dostatečných znalostí totiž můžeme snadno dojít ke špatný výsledkům.

Právě z tohoto vznikají nejrůznější konspirační teorie, kterým se většina vzdělanějších lidí směje. Avšak ti, kteří nemají dostatečné vzdělání jim velmi snadno podléhají. To platí zvláště o starších lidech, jejichž mozek již není tak schopný učit se novým věcem a vstřebávat informace. A právě ti těmto konspiračním teoriím nejčastěji věří. A to je rozhodně škoda.